Tereza Švecová
MF Dnes 26. 10. 2018
Činohra Karlovarského městského divadla spolu se Západočeským divadlem v Chebu připravily ke 100. výročí republiky originální inscenaci.
K výročí sta let české státnosti mohou lidé zhlédnout originální divadelní kadeiskop. Činohra Karlovarského městského divadla spolu se Západočeským divadlem v Chebu připravily speciálně k tomuto jubilejnímu datu inscenaci Boryš umí po skalinách – tanečně-pohybově-činoherní scénickou koláž o století českých vzestupů a pádů na pozadí běhu života nejslavnějšího českého horolezce, jehož jméno se se dostalo až do textu české hymny.
„Původně to měla být Tančírna, inscenace inspirovaná stejnojmenným filmem Ettore Scoly, v němž se prolínaly malé lidské osudy s velkými dějinami Francie v rozmezí zhruba padesáti let. Ale nakonec jsme se při hledání způsobu, jak divadelně uctít stoleté výročí vzniku republiky, vydali jinou cestu,“ vysvětlila vznik divadelního dokumentu dramaturgyně Petra Richter Kohutová. „U kolébky konceptu inscenace stály nakonec čtyři sudičky – Jára Cimrman, Forest Gump, stoletý stařík, co vylezl z okna a zmizel a Pérák. Název byl poté převzat ze známého českého vtipu: Víš, který horolezec se dostal až do textu naší hymny? No přece Boryš. Boryš umí po skalinách,“ dodala.
Takto se tedy podle tvůrců zrodil Vlastimil Boryš, nejslavnější český horolezec, který na svět přišel 28.října 1918 v česko-německém manželství a v průběhu dvacátého století byl hrdinou nebo alespoň očitým svědkem většiny událostí, které formovaly historii a tím i současnost České republiky, ať už šlo o události druhé světové války, odsun, komunistický puč v osmačtyřicátém, Pražské jaro či normalizaci. „Někteří tvrdí, že Boryš vůbec neexistoval, jiní se naopak dušují, že dosud žije a na svých sto let je vynikající formě. Navíc v našem představení o něm budou hovořit nezpochybnitelné autority daných oborů. Divák se dozví mnoho zajímavostí, nenápadně lemujících cestu velkých dějin dvacátého století,“ řekla dramaturgyně.
Scénář napsal a spolu s Ivanou Dukić se režie ujal Zdeněk Bartoš, umělecký šéf ZDCH a ČKMD. „Všechny postavy a události jsou samozřejmě pravdivé, jenom ta Boryšova role je vymyšlená. Ale nechci příliš prozrazovat a urážet divákovu erudici, předpokládám, že každý pozná, kde končí fakta a začíná mystifikace. Takže jestli nějaké dítko v dějepise bude vykládat o tom, co Boryš zažil a prožil, dostane maximálně dvojku, protože nebude moc mimo,“ prozradil Bartoš. Dle jeho slov inscenaci nelze ani nijak žánrově zařadit. „Cíleně budujeme multižánrový tvar, koláž, mozaiku. Humor se mísí s patosem, slovo s pohybem, tanec se stínohrou a projekcí,“ dodal režisér. Důležitou složkou představení je hudba od Vladivojny La Chia, která je významnou součástí výsledného tvaru a tanečně-pohybové pasáže, jejich autorkou je Ivana Dukić.
„Textové části jsou pro mne taková klidová, komfortní zóna. Pohybově části, to je něco zcela jiného. Jestli nedojde ke změně, což se může stát, tak mám dokonce sólo pohybový výstup. Je to nové, skvělé a řekl bych jiskřivé. Každopádně, dosáhl jsem svého limitu,“ navnadil diváky k návštěvě karlovarský divadelník Viktor Braunreiter.
Jedná se již o čtvrtý projekt, vycházející z úzké spolupráce Karlovarského městského divadla a Západočeského divadla v Chebu. V minulosti vznikly z toho spojení inscenace jako Divotvorný hrnec, Adéla ještě nevečeřela či Sněhová královna. „Spolupráce s herci z Varů je skvělá. Jelikož se opravdu nejedná o technicky jednoduchou záležitost, tak jsou všichni maximálně soustředění a koncentrovaní. Navíc se i během zkoušení dost zasmějeme,“ dodal chebský herec Petr Németh.
Karlovarská premiéra se odehraje zítra od 19.30, chebská pak o den později, tedy v neděli 28.října od 19.00 hodin. Na jevišti se objeví Viktor Braunreiter, Jan Hanny Firla, Magdaléna Hniličková, Eliška Huberová (v alternaci s Barborou Mošnovou), Ondřej Král, Robert Mára a Jiří Švec za Činohru Karlovarského městského divadla a Karolína Jägerová, Pavla Janiššová, Petr Németh, Pavel Richta, Miroslav Sabadin, Radmila Urbanová a Vladimíra Vítová za Západočeské divadlo Cheb. Scénu navrhl Karel Čapek a kostýmy Petr Krčmářová.