Legenda v pojetí Marty Ljubkové a Zdeňka Bartoše odkazuje k dnešnímu pojetí mateřství

Původ legendy o matkách soudících se o dítě nacházíme v bibli, spor řeší Šalomoun, ale i ve staré Číně, kde se objevuje motiv křídového kruhu.
Nejznámější je verze Bertolta Brechta – umístil ji už v názvu do kavkazské Gruzie. Ljubková s Bartošem do Arménie.

Kdo je matkou?

S autorem výpravy se rozhodli pro scénografický experiment. Diváci sedí na jevišti, herci hrají v hledišti; nad sedadly na rampách s centrálním kruhem, využívají ale také lóže a galerie.
Volba nejstaršího křesťanského státu světa není náhodná. Dějiny Arménie jsou prošpikovány zápasy o nezávislost, ale i o národní existenci.
V paměti je ještě těžce přiznávaná turecká genocida počátku dvacátého století, která Armény rozsela po světě ještě víc než Židy… Příběh je zasazen do jednoho z palácových převratů, po jehož skončení a urovnání poměrů stal se soudcem moudrý muž Ruben (Petr Batěk), původně pytlák. Dina Varteresjanová (hraje ji Diana Toniková) se ujme syna nepříliš odpovědné a citově frigidní manželky popraveného místodržícího (Pavla Janiššová, Jindřich Skopec).
Po strastiplném putování k bájné hoře Ararat, tenkrát ještě v bezpečnější turecké části Arménie, po ústrcích a kompromisech ve prospěch života dítěte, se o svá práva hlásí pravá matka. Jak jinak, jen ze zištných důvodů.
A tady autoři vybízejí k zamyšlení: Soudce Ruben přisoudí nakonec chlapce matce, která ho vychovala a trpěla pro něj, zatímco matka biologická je bez citu ochotna v křídovém kruhu dítě pro vítězství třeba i roztrhnout…

Vklad do příští sezóny

Variace mnoha zpracování legendy je to zajímavá, divácky burcující. S dobrými hereckými výkony Tonikové, Václava Lišky, který hraje nápadníka Diny, Batěka, Evy Navrátilové, Radmily Urbanové, Vladimíry Vítové a dalších. Kroupova hudba vychází z melodiky Kavkazu, herci dobře intonují a osvědčují se i ve voicebandových výstupech.
Celek je dobrým příslibem pro příští sezónu.

Jiří P.Kříž