Chebská Krás(k)a na scéně: přínos pro českou dramaturgii

V kariéře letos padesátiletého Jeffreyho Hatchera, amerického dramatika scénáristy, znamenala právě tato hra průlom jeho děl na veřejnosti. V roce 1999 ji uvedlo Městské divadlo v Pittsburghu, o pět let později byl podle předlohy hry natočen film s názvem Stage Beauty a byl promítán v české distribuci. V Česku bylo uvedeno i jeho drama Picasso. Je znám i jako scénárista filmu Casanova a podílel se i na detektivním seriálu Colombo.

Autor vycházel sice z historických skutečností 17.století, ale jenom rámcově. Je pravda, že anglický herec Edward Kynaston ztělesňoval ženské role a byl prý půvabnou a přesvědčivou ženou. Hlavní roli Kynastona obsadil velice šťastně překladatel a režisér hry Zdeněk Bartoš Jindřichem Kotulou. V přestrojení, pohybech, svádění druhého pohlaví i způsobu řeči byl velice přesvědčivý a i jeho pád po zákazu hrát ženské role měl velice přesvědčivé okamžiky v dialozích i v monolozích. Škoda epilogu, který hru zbytečně přesměroval a divák si záměr hry odnesl velice rozmazaně. Byla to chyba režie a škoda pro hru samotnou.

V inscenaci bylo velice dobře znát chuť hrát sebemenší roličku co nejpřesněji tak, jak to vyžadoval režijní záměr. Zvlášť role Jana Vápeníka jako Bettertona, Diany Tonikové jako Margaret Hughesové, Radmily Urbanové jako Lady Meresvalové. To vše byly pěkně a přesně vyjádřené postavy, aniž by používaly karikování. Jen to, co obsah role unesl. Pěkné okamžiky měli i slečna Fraynová v podání Pavly Janiššové. Její scéna s Kynastonem měla patřičnou gradaci, a tím i poutavost.

Nelze však nepřipomenout režii, že předělíme-li jeviště na přední a zadní plató, pak nezbývá než pohlídat hlasitost a výslovnost herců, aby ztráta nejméně poloviny intenzity, pohlcené prostorem, byla nahrazena silou a srozumitelností představitelů.

Byl jsem na druhé repríze a zaujatost i potlesk diváků byly odměnou hercům, režii a zejména kostýmům a scéně spolutvůrců představení. Byl to přínos do české dramaturgie.

Jaroslav Makrot