Petra Richter Kohutová
divadlo.cz, 19. 10. 2018
Čtvrtý projekt, vycházející z úzké spolupráce Karlovarského městského divadla a Západočeského divadla v Chebu. Seriózní dokument o životě nejslavnějšího českého horolezce, jehož jméno se dostalo až do textu české hymny. Tanečně pohybově činoherní kaleidoskop malých i velkých dějin uprostřed Evropy nejen k výročí 100 let samostatného státu.
Původně to měla být Tančírna, inscenace inspirovaná stejnojmenným filmem Ettore Scoly, v němž se neřeklo ani slovo a v němž se prolínaly malé lidské osudy s velkými dějinami Francie v rozmezí cca padesáti let. Ale nakonec se při hledání způsobu, jak divadelně uctít stoleté výročí vzniku republiky, scenárista a režisér Zdeněk Bartoš s režisérkou a choreografkou Ivanou Dukić vydali jinou cestou; začali společně tvořit divadelní dokument Boryš umí po skalinách. U kolébky konceptu inscenace stály čtyři sudičky: Jára Cimrman, Forrest Gump, stoletý stařík, co vylezl z okna a zmizel a Pérák. Byli inspirací pro vznik tanečně pohybově činoherní scénické koláže o století českých vzestupů a pádů, při jehož realizaci pod režijním a choreografickým vedením Zdeňka Bartoše a Ivany Dukić spojují síly herci Karlovarského městského divadla a Západočeského divadla v Chebu.
Název byl převzat ze známého českého vtipu – „Víš, který horolezec se dostal až do textu naší hymny? No přece Boryš. Boryš umí po skalinách.“ (Pro cizince a ignoranty – původní verš zní „bory šumí po skalinách“ a řeč je o zvucích, které vydávají jehličnaté lesy.) Vlastimil Boryš, nejslavnější český horolezec, se narodil 28. října 1918 v česko-německém manželství a v průběhu dvacátého století byl hrdinou nebo alespoň očitým svědkem většiny událostí, které formovaly historii a tím i současnost České republiky, ať už šlo o události druhé světové války, odsun, komunistický puč v osmačtyřicátém, Pražské jaro, normalizace… a tak bychom mohli pokračovat do dnešních dnů. Někteří tvrdí, že Boryš vůbec neexistoval; jiní se naopak dušují, že dosud žije a na svých sto let je ve vynikající formě. Navíc v našem představení o něm budou hovořit nezpochybnitelné autority, jako doktor Lumír Pítko, historik lázeňského trojúhelníku, doktor Rajko Kočvara z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, socioložka Jiřina Muklová či senátor Petr Levhart. Dozvíme se od nich, jaký byl vztah Boryšovy matky k jistému českému klasikovi, jak určil Boryšův osud jeden loketský jednooký knihkupec, proč nebyly natočeny Lásky jedné tmavovlásky, jaký byl vztah Boryše a profesora Wichterleho a mnoho dalších zajímavostí, nenápadně lemujících cestu velkých dějin dvacátého století. Podle slov autora a režiséra Zdeňka Bartoše „žánrově (připravovanou inscenaci) zařadit nelze. Cíleně budujeme multižánrový tvar, koláž, mozaiku. Humor se mísí s patosem, slovo s pohybem, tanec se stínohrou a projekcí.“ Nutno dodat, že výraznou složkou inscenace je hudba Vladivojny La Chia – zní prakticky pořád a je důležitou součástí výsledného tvaru – a taneční pasáže, jejichž autorkou je Ivana Dukić.
Scénář, režie, choreografie: Zdeněk Bartoš a Ivana Dukić.
Scéna: Karel Čapek. Kostýmy: Petra Krčmářová. Hudba: Vladivojna La Chia. Dramaturgie: Petra Richter Kohutová.
Hrají, zpívají a tančí:
za Činohru Karlovarského městského divadla – Viktor Braunreiter, Jan Hanny Firla, Magdaléna Hniličková, Eliška Huberová (nebo Barbora Mošnová), Ondřej Král, Robert Mára a Jiří Švec,
za Západočeské divadlo v Chebu – Karolína Jägerová, Pavla Janiššová, Petr Németh, Pavel Richta, Miroslav Sabadin, Radmila Urbanová a Vladimíra Vítová.
Veřejná generálka se koná v pátek 26. 10. 2018 v 10 hodin v Karlovarském městském divadle,
karlovarská premiéra tamtéž 27. 10. 2018 v 19.30 hodin,
chebská premiéra v neděli 28. 10. 2018 v 19 hodin.