Josef Šorfa
iDNES 27. 1. 2018
Letošní rok přinese divákům karlovarského a chebského divadla několik změn spojených s tím, že obě scény mají nově společného uměleckého šéfa, Zdeňka Bartoše. Pod svá pomyslná křídla tak přibral k dosavadní činohře chebské i tu v krajském městě.
„Tím, že spojíme síly a finance, dosáhneme na výpravnější a personálně početnější, velkolepější inscenace,“ říká Bartoš.
Co se změní pro Karlovy Vary, kde funguje vzhledem k omezenému rozpočtu jen „provizorní“ činohra? Počítáte, že využijete chebské zázemí, třeba výrobu scény, okruh spolupracovníků, co se týče pohybové spolupráce, kostýmových návrhů a podobně?
To hlavně. To je to, čeho se karlovarskému divadlu dostávalo méně. Opřou se o naše produkční zázemí, to znamená dílny, techniku, profese jako rekvizitář, inspicient a další. Náročnější bude převoz kulis, ale doladíme systém. Produkční a výrobní věci se budou zajišťovat hlavně v Chebu.
Na jaká společná představení se letos mohou diváci těšit?
Na jaře dáme dohromady rodinný titul, pohádkový muzikál Sněhová královna podle Hanse Christiana Andersena. Režírovat ho bude Michal Hába, absolvent Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU. Má za sebou už řadu inscenací. Jeho maminka, překladatelka Dana Hábová, je známá v Karlových Varech zejména na filmovém festivalu, kde překládala řadu anglicko-jazyčných filmů. Nebude to pohádka úplně pro nejmenší děti, je to přece jen Andersen, ale už osmileté a starší si na své přijdou.
Už je jasné obsazení?
Úplně přesně ne. To záleží na Michalu Hábovi. Jsme domluveni, že osloví zhruba šest karlovarských a čtyři chebské herce. Maximálně jich bude dvanáct.
Co dalšího lidé uvidí?
Na podzim jsme původně plánovali muzikál pro dospělé, ale ještě jsme přehodili výhybku. Je osmičkový rok, kdy slavíme výročí sto let vyhlášení samostatné Československé republiky, takže připravíme speciální autorský titul právě k tomu výročí.
Jak se tento titul bude jmenovat?
Pracovní název je Tančírna 1918 – 2018. Je to volně inspirováno francouzským filmem Tančírna, mělo by jít o jazykově bezbariérovou, pohybově – tanečně – hereckou inscenaci, která spojuje nejrůznější výrazové prostředky. Choreografkou bude osvědčená Ivana Dukić. Vlastně navazujeme na podobně koncipovaný titul Od praotce k tatíčkovi, kde jsme se zastavili v roce 1918.
Jaká tedy bude karlovarsko-chebská Tančírna?
V jednom tanečním podniku se odehrávají nejrůznější malé lidské příběhy. A na pozadí se valí dějiny, v posledních sto letech dosti bouřlivé. Bude to náš společný krajský příspěvek k tomuto výročí. Premiéra v Karlových Varech bude den před výročím, 27. října.
Je už letošní nabídka předzvěstí celkové budoucí společné dramaturgie?
Já už společné dramaturgické plány dělám. S tím, že respektuji, že v Karlových Varech mají dvě premiéry ročně, my jich děláme zhruba sedm, včetně menších ve studiu d. Koordinuji to tak, aby dva tituly, které budou vždy větší, byly v Karlových Varech. Už máme dva precedenty, dva koprodukční muzikály Divotvorný hrnec a Adéla ještě nevečeřela, ke kterým jsme přizvali Karlovarský symfonický orchestr.
Takže podobné to bude i napříště?
Ten model bude velmi podobný. Budeme se rovným dílem dělit jak o náklady, tak o herce, někdy bude dokonce víc karlovarských herců než chebských. Inscenace se budou hrát na obou scénách. Takže do jisté míry to vyzkoušeno máme, do jisté míry to bude experiment, který v Česku nemají nikde jinde. Myslím, že v našem kraji a podmínkách dvou měst spojených dálnicí to může pěkně fungovat. Dva tituly, které budu dělat s Karlovými Vary, umístím také do chebského dramaturgického plánu tak, aby v Karlových Varech vyšla jedna velká jarní a jedna velká podzimní premiéra.
Takže dvě události ve větším stylu?
To bude bonusem pro diváka. Uvidí dvě větší inscenace s nejméně dvanácti herci a hudebníky. Karlovým Varům hudební tituly sluší. Koneckonců proto tam také divadlo vzniklo. Pro operu, operetu, „singšpíly“, muzikály. S nějakou experimentální moderní dramaturgií tam příliš nepochodíte. Když už udělat divácky vstřícný mainstream, tak ať je udělaný skutečně kvalitně, ať je do něj investováno, finančně i personálně, a má profesionální podmínky k nazkoušení.
Počítáte tedy, že i napříště vždy část karlovarského souboru doplníte chebským?
Není to tak, že by jedni doplňovali druhé. Je to rozdělené férovým způsobem, aby byl okruh spolupracovníků činohry KMD vidět ve výrazných rolích a figurách.
Výhody pro Karlovy Vary jsou tedy jasné. Co může získat Cheb?
Úplně přesně to samé, co karlovarské divadlo. Společně dosáhneme na víc.
Přibyla vám práce, uvidí vás ještě diváci občas i jako herce v komedii Jméno?
Jsem celkem workoholik, Jméno uvádíme jednou do měsíce, to mě nevyčerpá.