RECENZE – Právo – Západní Čechy
26. 2. 2008 – JIŘÍ P. KŘÍŽ
V Západočeském divadle se dobře daří hrám anglického Ira Martina McDonagha.
Je těžké určit, které drama anglického Ira Martina McDonagha je možné považovat za nejlepší. Osobně se nedovedu rozhodnout mezi dvěma: Poručíkem z Inishmoru a Osiřelým západem. Druhé sklízí úspěchy také v Západočeském divadle Cheb.
McDonaghovy hry burcují bizarností příběhů, které si nezadají s mentalitou sicilskou nebo řeckou. Za černým humorem se ale ukrývá autorův smutek nad světem, v němž mizí lidskost a hodnotový systém.
Marnost nápravy věcí
Můžeme se donekonečna posmívat pimprlové komedii kolem naší politiky. Přisprostlí pánové se skrze televizní kamery usmívají občanům do tváří, a pak se posílají do horoucích pekel stejným jazykem jako fotbaloví fandové. Jen stvrzují, čemu se nahořkle smějeme v Osiřelém západu. V Irsku McDonagha se lidé vraždí bez pocitu provinění, ubíjejí se chlastem, neschopní navázat přirozený kontakt. A je lhostejné, jestli jsou příslušníky IRA (v Poručíkovi) nebo posledního článku rodinné komunity (v Osiřelém západu).
Chebští sáhli po osvědčeném překladu Ondřeje Sokola. Ještě dlouho nikdo text nepřeloží lépe než on.
Režie se ujal Štěpán Pácl a spolu s autorem výpravy (David Bazika) a hudby (Marek Doubrava) stvořil prostředí irského zapadákova, identické s tématem hry.
V ní dva bratři, otcovrahové, ventilují neschopnost cokoli v životě vnímat pozitivně. Martin Jurajda a Václav Liška je hrají ve vší primitivnosti myšlení a činů. Koresponduje s nimi výkon Diany Toníkové v roli Girleen Kelleherové.
Pokušitelem o marnou nápravu věcí je postava Otce Welshe (Jan Vápeník).
V Chebu se dějí věci
Je třeba zaregistrovat, že v Chebu se dobře daří nejenom McDonaghovi. Dramaturgie Západočeského divadla se odpoutává od zbytku Česka k originalitě. Není to poprvé. Jenom ten zázrak nezaznamenávají Divadelní noviny ani jiná povinná periodika.
Zvlášť dobrý vztah má ale Cheb právě k dílu sršatého Angličana. Pokud jste ještě Osiřelý západ neviděli, neváhejte.
Jiří P. Kříž