Divadlo tenkrát (1442 - 1945)
Na Chebsku se hrálo divadlo v němčině už v patnáctém století. Podle záznamů v místním archivu se zde od roku 1442 uváděla Hra chebská. Zachovalo se z ní 8312 veršů a patří ke světovým unikátům. Její provedení trvalo tři dny. V roce 1775 se v Chebu poprvé objevila skupina profesionálních herců, která vystoupila v radničním sále. Od té doby se uvažovalo o zřízení stálého divadelního sálu. V letech 1787-1850 se v Chebu hrálo většinou v redutním a berním sále staré radnice. První dochovaný chebský divadelní plakát pochází z 30. prosince 1787 a zve na představení hry Albrecht vévoda frýdlantský. Budova městského divadla v Chebu byla slavnostně otevřena 3. října 1874. Navrhl ji architekt V. Pröckel a postavil stavitel K. Haberzettel. Jako zahajovací představení byly uvedeny dvě části Schillerovy valdštejnské trilogie Valdštejnův tábor a Valdštejnova smrt. České divadlo hrál v Chebu první český spolek Česká beseda (1881-1897), jehož cílem bylo "povznést obecné vzdělání a společenský život". Po vzniku ČSR počet českého obyvatelstva v Chebu podstatně vzrostl a v roce 1926 zde byl založen ochotnický spolek Budil. K tomuto spolku patřil i pěvecký sbor Hraničář, jehož členové byli většinou vojáci 5. pěšího pluku Doss' Alto. Sbor v roce 1933 spolu s orchestrem Jindřicha Pravečka provedl Smetanovu Českou píseň.

Divadlo předevčírem (1955 - 1970)
V roce 1955 začala rekonstrukce divadelní budovy. 8. května 1960 byla rekonstruovaná budova Divadla Pohraniční stráže otevřena Tylovou Fidlovačkou v režii V. Hátleho. Po zřízení profesionálního divadla v Chebu činnost ochotnických souborů zanikla. Stálá profesionální scéna vznikla v Chebu v roce 1961. Zakládajícím ředitelem prvního profesionálního souboru se stal režisér a herec Karel Novák. Za dobu svého působení vytvořil mnoho zajímavých režií a hereckých postav, ale především vybudoval velice kvalitní divadelní soubor. V čele divadla stál do 31. 1. 1970, kdy byl vzhledem k dalšímu politickému vývoji odvolán. Společně s ním museli odejít i režisér Karel Nováček, dramaturg Jiří Holeček a herečka Jarmila Horská - Rösnerová (matka Borise Rösnera). V této době působili v souboru herci, kteří si vydobyli místo na "hvězdném nebi", Miroslav Moravec a Stanislav Tříska.
Karel Novák
Miroslav Moravec
Divadlo včera (1970 - 1989)
V dalším období se chebské divadlo stalo útočištěm pro divadelníky, kteří měli být v Praze zapomenuti. V Chebu v té době pracovali dramaturgové Miloslav Klíma a Zdeněk Hedbávný, herci Vlasta Chramostová a František Husák, a především významní režiséři: Miloš Horanský a Jan Grossman, který zde v letech 1974-1979 připravil mnoho pozoruhodných inscenací (režíroval zde například svoji úpravu Haškova Švejka, Shakespearova Krále Leara, Racka a Višňový sad A. P. Čechova nebo Longenovu Cestu na parníku Lanna z Prahy do Bratislavy za 365 dní). Chebským souborem prošli také René Přibil a populární dabérka Valerie Zawadská.

František Husák
Valerie Zawadská
Divadlo dnes (od roku 1990)
Nová doba bez ideologických pout představuje etapu existence, ve které se prokazuje životaschopnost profesionálního divadelního organismu na Chebsku. V roce 1992 se stalo město Cheb zřizovatelem Západočeského divadla a díky jeho vstřícnému postoji zde divadlo stále žije. Od roku 1999 je chebský soubor zván k účasti na přehlídkách profesionálních divadel České divadlo v Praze. V roce 2002 získala herečka Radmila Urbanová Cenu za nejlepší ženský herecký výkon za roli Rút ve stejnojmenné inscenaci R. Křivánka v režii Věry Herajtové, umělecké šéfky divadla v letech 2001-2005. V roce 2003 získaly Cenu za nejlepší ženský herecký výkon všechny tři herečky - Jarmila Vlčková, Eva Navrátilová, Sylvie Krupanská v inscenaci J. Pilmeiera Agnus Dei, opět v režii Věry Herajtové. Tato inscenace obdržela také Cenu za mimořádný umělecký počin.  
© Západočeské divadlo v Chebu | Tvorba webu: Žijurád Multimedia | webmaster@divadlocheb.cz | Grafika: K. Wewiorová